Co vydrží 1.9 TDI

Dost často se nás ptáte, jestli úprava nemůže poškodit motor, jestli se snižuje jeho životnost, popř. nehrozí nějaké poškození vlivem úpravy. Vždy vysvětlujeme, že nárůsty, které běžně provádíme, jsou bezpečné. Kde je ale ta hranice, kdy už je výkon příliš vysoký a motor ho nezvládne? Rozhodli jsme se vám to ukázat!

Jako testovací vůz jsme si vybrali nejslabší motorizaci 1.9 TDI PD. Jedno z aut, které máme ve firmě. Audi A4 má natočeno přes 250 tisíc km. Ideální testovací vůz. Rozhodli jsme se, že budeme postupně přidávat výkon, kam až to půjde. Auto má původní komponenty, žádné úpravy - turbo, vstřiky, sání, výfuk - vše originál. Na verzi Maximal najezdilo už desítky tisíc kilometrů. Takže je poměrně zvyklé být v zápřahu.

Stage I. - Maximal

První, co jsme museli změřit, byl originální výkon a standartní verze úpravy, kterou běžně nabízíme našim zákazníkům. Protože chcete dosáhnout co nejvyšších hodnot, začínáme rovnou s verzí Maximal. Stejně jako při každé úpravě jsme si nejprve provedli diagnostické testy a zkontrolovali regulaci turbodmychadla, zda nepřeplňuje. Pokud by totiž turbo plnilo víc, než kolik chceme pro jednotlivé verze nastavit, nebyl by náš test relevantní.

Originální nastavení výtlaku turbodmychadla je 1950mbar (měřeno jako absolutní dovolený tlak v sání při atmosferickém tlaku nad 970mbar). Jak bývá zvykem, i naše Audi měla v originálu vyšší hodnoty a naměrili jsme místo 74kW o 4 kilowaty víc. Originální nastavení tedy dosahovalo 78kW / 106 PS a 260Nm.

Po úpravě Maximal, kde se přidává přibližbě 10% paliva i plnícího tlaku, jsme dosáhli výkonu  110kW / 150 PS a 350Nm.

Stage II - plné nastavení

Každá řídící jednotka má obvykle mapy pro délky vstřiku do určité maximální hodnoty. V případě motoru 1.9 TDI PD 74kW je to 60mg paliva. V další fázi jsme proto vyzkoušeli nastavit maximální možné dávkování paliva, které je v mapách dovoleno, v celém rozsahu otáček. Zvedli jsme navíc plnící tlak turba o dalších 10%.

Auto tento výkon zvládá bez větších problémů, nekouří a dostáváme se o dalších 10kW nahoru. Měříme několikrát za sebou plný výkon na válcové zkušebně, abychom si ověřili, že s tímto nastavením motor nemá problémy. I když jsme mu dali pořádně za uši, pořád je vše bez problémů, regulace regulují, teplota motoru je normální. 

Po úpravě s plným nastavením paliva, které jednotka dovoluje bez hlubšího zásahu, získáváme celkový výkon 120kW / 163PS a 430Nm.

Stage III - přestavba map délky vstřiku

Protože chceme zjistit limity a vůz zatím pořád funguje bez problémů, musíme do toho pořádně šlápnout. Je nutné přestavět mapy dávkování paliva tak, aby dokázali do motoru dostat víc, než limitních 60mg paliva. K tomu je zároveň nutné kompletně předělat i mapy regulace tlaku turba, aby dokázalo velký příval spalin uregulovat. 

Zkoušíme přidat další palivo - ať to stojí za to a plnící tlak zvedáme o dalších 10 procent, čímž se dostáváme přes hodnoty motoru Octavia RS 2.0 TDI 125kW. Čekáme, že už se něco opravdu musí utrhnout. A ono pořád nic. Výsledný naměření výkon nás už docela překvapil. 

Po této úpravě jsme dosáhli 127kW / 172PS a 460Nm! Pořád s původními komponenty, tentokrát už s poměrně kouřícím autem. Jedeme 5x za sebou, pedál na podlahu, maximálná výkon, ať se nám to pořádně ohřeje. Ale motor drží, všecho funguje absolutně bez problémů.

Stage IV - jedeme dál

No, auto pořád jede a pořád jsme nezjistili limity. Je tedy nutné zapracovat na tom, abychom limity zjistili. Nastavujeme úplné maximum. Posunujeme délku vstřiku na maximální možnou mez. Na vetší dávku paliva už bychom potřebovali větší vstřik s větším průtokem. Čas, tedy délka vstřiku, už víc prodloužit nejde. Zároveň přidáváme ještě i něco málo na turbu. Ne moc, protože čidlo tlaku už nedokáže o mnoho víc naměřit - museli bychom ho vyměnit za čidlo s větším rozsahem. To ale nechceme. Zjišťujeme limity originálního motoru bez úprav. Hodnotami nastavení množství paliva se dostáváme na silně nachipovanou Octavii RS, která běžně dosahuje 150kW a 500Nm.

Rozjíždíme se na válcové zkušebně a čekáme, co se bude dít. A konečně se dočkáme :-) Plyn až na podlahu, auto už poměrně silně kouří. Naše odsávací zařízení nestíhá všechny spaliny vysávat ven z haly. Auto se brutálně rozjíždí a už při 1400 otáčkách trochu zadrnčí. To jak se do turba nahrnuli spaliny a prudce ho roztočili. Otáčky letí nahoru a na 2500 otáčkách začíná být slyšet podivná meluzína a pískání. Trvá až do okamžiku, kdy dosahujeme 3500 otáček a ozve se silná rána. Konečně jsme našli limit! Turbo to nevydrželo :-)

Rychle vytahujeme klíček ze zapalování a sledujeme kouřový oblak, který se z auta vyvalil. Radost máme jak malí kluci, kterým dali sirky do ruky :-) Jakmile auto zpomalilo, vyvětrali jsme naši dílnu a šli se podívat, co se událo. Bylo celkem jasné, že to odneslo turbo. Ale čekali jsme, že se jen překroutila hřídelka.

Co jsme uviděli nás docela překvapilo. Nejen, že se obě vrtulky turba rozmetali na malé kousíčky. Turbo se rozlomilo vejpůl! :-) Tělo turba nevydrželo energii v řádech megajaulů a roztrhlo se. 

Tato úprava byla opravdu už hodně za hranou. Kdyby bylo turbo nové, možná by krátkodobě vydrželo i tento pokus. Ale opravdu jen krátkodobě. Pokud má vůz být používám pro každodenní účely, je nutné myslet na jeho životnost. V tomto případě jsme si s životností nemuseli lámat hlavu. Každopádně tento test dokazuje i fakt, že i extrémní úprava nemá vliv na ostatní komponenty motoru nebo na spojku, která i tento extrémní nárůst dokázala bez problémů přenést.

To ale není konec našeho pokusu. V záloze jsme samozřejmě měli nové turbo. Ale už ne originální. Větší! Na to se ale podíváme v dalším dílu našeho článku o upgradu. Pokračování příště...