Calid, CVN, Readiness - co to je?

Nejen v pokynech, jak správně měřit emise, ale také v mnoha novinových článcích a v internetových diskusích objevíte debaty o tom, co jsou to kódy DTC, CVN, Readiness nebo Calid. Přinášíme jejich kompletní a podrobný přehled, aby se v těchto termínech mohli orientovat i běžní motoristé.

DTC kódy

diagnostika-motor.jpgKdyž přijedete na běžnou diagnostiku a ta ukáže závadu uloženou v paměti, hovoříme o DTC kódech. Jedná se v podstatně o jednotlivé závady, které řídící jednotka uloží do paměti závad ve chvíli, kdy chybu odhalí. Tyto kódy ale nutně nemusí nic vypovídat o tom, zda ve chvíli, kdy k vám vozidlo přijelo, na vozidle závada opravdu je.

Abychom byli konkrétní, takovým typickým kódem je např. kód P0400 - závada systému zpětného vedení výfukových plynů EGR. Pokud přijedete na diagnostiku, ať už v rámci běžného servisu nebo měření emisí, technik může v paměti závad nějaký takový chybový kód objevit. Neznamená to ale, že je na vozidle právě aktuální.

Co vše může uložený chybový kód naznačovat?

  • závada na vozidle aktuálně může být - je však nutné nespoléhat pouze na tento kód. Je nutné dále jít a na základě akčních členů nebo živých dat zkontrolovat, zda problém na vozidle skutečně přetrvává. Pokud technik dalšími postupy zjistí, že ano, je nutné provést jeho opravu. U závad elektrického typu, kdy je někde přerušené vedení nebo je nějaký snímač zkrátka vadný, často závadu nelze smazat, popř. se po smazání objeví ihned zpět. Některé závady ale pro ověření potřebují více času a znovu se do paměti uloží až po najetí většího počtu kilometrů.
  • závada na vozidle již byla, ale někdo ji opravil - závada na vozidle mohla před časem být, ale někdo ji už opravil. Po opravě by se sice vždy mělo provést vymazání všech závad, není to ale pravidlem. I když by si autoservis měl závady po opravě vymazat, minimálně proto, aby zkontroloval, že již závada zmizela, může zapomenout. Závada pak zůstane uložena v řídící jednotce až do doby, dokud ji někdo další nesmaže.
  • závada byla nahodilá - závada se mohla do řídící jednotky uložit také nahodile. Např. projedete velkou díru a otřes vozidla způsobí, že na některém z konektorů dojde ke krátkodobému výpadku signálu. Závada se pak uloží do paměti opět do doby, dokud někdo nepřijde a závadu nevymaže.
  • pokles palubního napětí - pokud máte slabou baterku, velmi snadno se může stát, že při startování motoru si startér vezme valnou část napětí a pro některé další komponenty ve vozidle nebude krátkodobě dostatek napájení. Řídící jednotka pak snadno uloží chybové kódy kvůli snímačům, které byly krátkodobě bez proudu. Samotný komponent ale jinak při bežícím motoru může být zcela v pořádku.
  • odpojený konektor při jiném servisním zákroku - snadno může nastat i situace, kdy přijedete do servisu např. kvůli výměně vzduchového filtru, kvůli čemuž je často nutné odpojit např. snímač množství nasávaného vzduchu. Pokud je vypnutý klíček, závada by se uložit neměla, ale znáte to. V servisu např. mohou chtít s vozidlem kousek popojet nebo se podívat, jaký máte nájezd kilometrů, aby ho zapsali na štítek do motoru. A snadno někdo otočí klíčkem v zapalování ve chvíli, kdy mechanik čidlo odpojil.

Samotný uložený kód v řídící jednotce motoru tak není důvodem, proč hned začít měnit díly. Zcela chybě také v roce 2016 bylo v metodice měření emisí, že pokud je v řídící jednotce uložena jakákoli závada, auto je z emisí vyhozeno. Je to nesmysl.

Obvyklý postup je takový, že se všechny závady uložené v řídící jednotce uloží, následně vymažou a dále se provádí podrobná diagnostika závad, které byly uloženy, aby se buď potvrdily nebo vyvrátily. 

Druhou možností je pak nechat řídící jednotku vyhodnotit, že jednotlivé komponenty ve vozidle opravdu fungují. K tomu slouží tzv. readiness kódy.

Readiness kódy

readiness-kody.png"Readiness kódy" jsou česky "kódy připravenosti". Tyto kódy je možné načíst počítačovou diagnostikou u všech novějších vozidel, které podporují normu EOBD. Jedná se o stavy vyplývající z interních ověřovacích mechanismů řídící jednotky motoru. Ta v průběhu provozu sama ověřuje funkčnost jednotlivých systémů a těmito kódy definuje jejich dokončení.

Po vymazání závad v řídící jednotce motoru se všechny kódy připravenosti nastaví jako "Nevyhovující nebo neproběhnuté" a vozidlo začne za jízdy jednotlivé systémy prověřovat. S vozidlem je následně nutné najet menší či větší počet kilometrů, než se jednotlivé kódy připravenosti tzv. vybudují a diagnostika napíše, že je daný systém v pořádku. Rozmezí může být od 10 do až 500 km.

Typicky se můžeme setkat s readiness kódy pro následující systémy:

  • zpětné vedení výfukových plynů - EGR ventil
  • lambda sonda
  • klimatizace
  • katalyzátor nebo filtr pevných částic
  • jednotná komponenta
  • a další

Při zavádění nové emisní metody na počátku roku  2016 bylo určeno, že je dokončení všech readiness kódů nezbytnou podmínkou projití emisí (kromě klimatizace). Bohužel, řada automobilek má v softwarech vozidel potíže, které způsobují, že řada readiness kódů se nikdy nevybuduje.

Typickým příkladem jsou motory 1.6 TDCI od automobilky Ford, kde se kód připravenosti pro "Jednotnou komponentu" často nikdy nedokončí. A právě tento kód zahrnuje ověření obrovského množství systémů (např. žhavení, snímače sání, pedál plynu, atd.).

Protože se zjistilo, že by emisemi neprošlo velké množství vozidel, nakonec se emisní metodika po několika měsících změnila a kódy připravenosti se sice kontrolují, evidují, ale je možné vozidlo vyhodnotit jako způsobilé i ve chvíli, kdy některý z kódů není dokončen. Pro emisního technika by ale nedokončení readiness kódu mělo znamenat, že diagnosticky prověří podrobněji ty systémy, kde je podezření na závadu nebo přikázat řídící jednotce, aby test připravenosti provedla urychleně na požádání. To však ale nejde provést obyčejnou eobd diagnostikou a obvykle je nutné použít diagnostiku značkovou, určenou pro konkrétní značku vozidla. V praxi se tak obvykle provádí pouze náhradní ověření funkce lambda sondy u zážehových motorů a to přímo za pomoci softwaru emisního testru.

Podstata readiness kódů tedy na emisích tak trochu ztratila na významu. Nic to ale nemění na tom, že pro dobrého diagnostika mohou být tyto kódy užitečné při vyhodnocování emisně relevantních závad.

CALID a CVN kódy

cvn-calid.jpgDalší novinkou v metodice měření emisí jsou CALID a CVN kódy. CALID je zkratka z Calibration ID a určuje idenfitikátor softwaru nahraného v řídící jednotce motoru. CVN kód je pak kontrolní součet tohoto softwaru. Tyto čísla metodika měření emisí z roku 2016 nařizuje kontrolovat. Ovšem už neurčuje, jak a podle čeho.

Pojďme si teď názorně vysvětlit, jak by se daly tyto kódy použít. Typickým příkladem je aféra DieselGate. Pokud by se ukázalo, že některý software je od výrobce podvodný a jen na oko snižuje emise, mohlo se po provalení tohoto problému těchto kódů využít. Kdyby stát nařídil, že je přehrání softwaru povinné, mohlo by se na emisích kontrolovat, zda konkrétní vozidlo prošlo aktualizací softwaru nebo ne. Výrobce by ale musel dát k dispozici seznam všech kódů CALID, které byly zmanipulované. 

Pokud by tomu tak bylo a na emisích by takové vozidlo odhalili, mohlo by vozidlo neprojít v emisním testu a majitel vozu by měl povinnost zajet do autorizovaného servisu a software si nechat přehrát. V České republice nejen, že není přehrání takových softwarů povinné, ale ani není možné data s ničím porovnávat. Žádný výrobce seznam takových softwarů zatím nevydal.

CVN kód je potom kontrolní součet softwaru. Pomocí CVN kódu by se dalo porovnávat, zda pro daný CALID existuje konkrétní CVN kód. Pokud se totiž v softwaru provede jakákoli změna, změní se i CVN kód. Bylo by pak možné odhalovat, zda je software opravdu ten, který výrobce do vozidla nahrál, nebo zda v něm někdo další provedl úpravu, ať už z hlediska zvýšení výkonu nebo třeba odprogramování EGR ventilu, DPF filtru nebo zkrátka odprogramování jakékoli závady, čímž by potlačil její zobrazení během diagnostického testu.

Opět ale platí, že výrobci nevydali seznamy těchto kódů a tak se na emisích sice vyčítají a ukládají, není je ale s čím porovnávat. Je tedy otázkou budoucnosti, než se nějaké databáze, podle kterých by emisní technici mohli kontrolovat, objeví.

Jak to bude dál na emisích?

Úřednící se snaží zabránit nelegálním zásahům do vozidel jak jen to jde. Aktuálně se tedy CVN a Calid kódy načítají, v praxi s nimi ale nikdo nepracuje. Zda dojde k jejich plnému využití v budoucnu, to ukáže až čas. Záviset bude hlavně na ochotně a možnostech jednotlivých automobilek.

Pokud dojde k jakékoli změně, samozřejmě vás budeme ihned informovat.